Člověk umírá tolikrát,kolikrát stratil přítele.

Už si vážně připadám jako blázen!Já nejspíš blázen jsem...už věřím naprosto všemu..tenhle zkurvenej svět mě upe odrovnal!!

Nevim kde začít....Nejvíc mě asi deptá můj kamarád..Roman....ten klučina co je na drogách..."jen"si šnupal..ted si začal i píchat..snažim se být co nejvíc s nim...snažim se ho přivést na jiný myšlenky...jenže se mi to nedaří,jsem úplně bezmocná,nevim si rady....a nemám se komu svěřit...ani nechci nikoho obtěžovat!A když už to někomu řeknu odpoví mi je:"To je blbý no"a vlastně ani pořádně neví co sem říkala,protože mě neposlouchal!A tak to házím sem....píšu si sama sobšě...stejně tohle nikoho nezajímá,všichni mají svých problémů dost,a já to chápu.....

Taky mě děsně mrzí ta kamarádka...napsala bych nejlepší..jenže tou už boužel není...já už nemám nejlepší kamarádku...já už ani nemám moc kamarádů...všechny postupně strácím...asi je to moje vina...občas se k nim nechovám tak jak by si zasloužili..jenže si to neuvědomuju...a pak mě to moc mrzí,ale na napravení je už pozdě...

Taky mě chce každej měnit k "obrazu svému"..mě to vytačí..jasně..je spousta věcí,který mě samotný na sobě vadí a chtěla bych je změnit,ale nemám vůli...ale prostě mě štve,že se lidi neberou takový jací jsou..všichni si něco vyčítají..tak snad sme každý nějaký a měli bychom toho člověka mít rádi i s těma chybama...nikdo prostě není dokonalý...